Subsvět

Režisér Jan Švankmajer je dnes už legendou a jeho umělecká tvorba díky hojným používáním trikových záběrů a animací nezaměnitelná. V současné době není mezi českými tvůrci snad nikdo s tak osobitým stylem jako právě Švankmajer. Jeho umu si navíc všimli i v zahraničí, čímž se Švankmajerovi podařilo prorazit a získat za svou tvorbu celosvětové uznání. Teď legendární tvůrce přichází s posledním celovečerním filmem. A je to dost namáhavá podívaná.

Po delší odmlce se opět hlásíme s cyklem, ve kterém si představujeme chronologicky tvorbu vybraného režiséra. Dnešním článkem budeme pokračovat režisérem Davidem Lynchem a jeho prvním celovečerním snímkem,  Mazací hlavou (1977) . Tedy velmi těžko uchopitelným, interpretačně vrstevnatým, symbolismem protkaným a kontroverzně přijímaným filmem, který Vám zaručeně vymaže hlavu.

V minulém díle jsme si představili nejranější tvorbu Davida Lynche obsahující 3 krátkometrážní filmy – Six Figures Getting Sick (1966) , Absurd Encounter with Fear  (1967) a The Alphabet (1968). V tom dnešním se zaměříme na dva následující krátkometrážní snímky, a to na The Grandmother (1970) a The Amputee (1974) . První jmenovaný je důležitým milníkem v Lynchově tvorbě, z hlediska postupů a témat, které v pozdějších dílech plně rozvine. The Amputee naproti tomu nemá nikterak komplexně důležitou funkci a funguje spíše jako experiment s divákem a jeho výdrží. Nuže, pusťme se do toho!

Už dlouho nám v  Subsvětě hrdla svírá palčivě neodbytná otázka. Chceme psát texty zaměřené čistě pro diváctvo nebo se chceme za několik let, jakožto erudovaní filmoví vědci, pobavit nad jednoduchostí našich textů a perliček v nich mezi řádky zakomponovaných? Odpovědí může být cyklus, který Vám dnešním článkem představím. Jeho základem je série několika článků, která chronologicky mapuje tvorbu vybraného režiséra, se kterým sympatizujeme a zároveň prostřednictvím tohoto cyklu rozšíříme obzory i našim čtenářům.