RECENZE: Úkryt v zoo - Tuctová tematická zajížďka se nekoná
2. světová válka - nevyčerpatelné téma plné strachu, utrpení, nenávisti. Je to téma, které pobízí řadu filmařů ke zfilmování silných příběhů nejen z bitevní vřavy. Úkryt v zoo (v originálním znění The Zookeeper's Wife) od režisérky Niki Caro je velice citlivě odvyprávěný film, který po celou dobu trvání projekce precizně manipuluje s divákovými emocemi. Hutná atmosféra tehdejších hrůz, ve které pochybujeme o sebemenší lidskosti je takřka hmatatelná, napětí stoupá každým pohledem a každým výstřelem je člověk více připoután k sedačce. Toto komorně laděné válečné drama se s klidným srdcem může rovnat svým přístupem k tématu velikánům jako je Schindlerův seznam (1993) nebo Pianista (2002).
Manželé Antonina a Jan Zabinsky (Jessica Chastain a Johan Heldenbergh) jsou provozovatelé a majitelé varšavské zoo, která překypuje jak lokálními, tak exotickými druhy zvířat, v době války však toto zařízení pro zvířata slouží jako úkryt pro židy, kteří se zoufale snaží dostat pryč z města, jež je pod nadvládou teroru v podobě nacistických vojsk.
Ano, na první pohled se může zdát, že tento koncept filmů o holocaustu, schovávání židů nežidovskými lidmi je v této době repetující, ale zkusme se na toto dílo podívat z užších pohledů, které nám pomohou pochopit mé nadšení.
Film si totiž hraje s mnohočetností stylistických i narativních postupů, které udržují diváka v konstantním napětí. Nejdůležitější aspekt celého díla jsou akce, jenž jsou koncipovány mimo obraz, ať už je to bombardování zoologické zahrady, vyvražďování zvířat nebo hrůzostrašné zacházení s židovskými děvčaty nacistickými vojáky. Tyto scény tu nejsou proto, protože by to byl pravděpodobně podnět pro zvýšení ratingu, nejsou tu pro to, jelikož samotná dojemnost oněch scén dovoluje divákovi dokreslit mimoobrazový prostor. Za zmínku stojí jízdy kamer, které představí celou mizanscénu, na kterou se momentálně díváme (jízda podél pavilonu opic, která ustanovuje nedůležitější část zahrady byla obzvlášť kouzelná), tyto jízdy jsou umocněny variujícími hudebními motivy od skladatele Harry Gregson-Williamse (Telefonní budka, Gone, Baby, Gone).
 |
| Lutz Heck (Daniel Brühl) |
Nesmím opomenout atraktivní dvou liniový narativ, ve kterém sledujeme židovské ghetto z pohledu Jana Zabinského a zoologickou zahradu z pohledu jeho manželky Antoniny, obě dvě linie jsou řízené napětím, divák se skutečně bojí o postavy, které převážejí nebo jsou převáženy z místa A do místa B. Společně s dynamickým střihem, který se stupňuje každým zaklapnutím, zaklepáním na dveře, navazujícím pohledem hloubku napětí jen prohlubuje a umocňuje.
Českého diváka potěší fakt, že se film převážně natáčel v České republice, respektive v pražské zoo a v dalších působivých částech Prahy. Škoda, že filmaři opomněli fakt, že se děj odehrává v Polsku a absolutně ignorují přítomnost polských dialogů nebo alespoň frází, které by dodaly filmu na potřebné autenticitě.
V celkovém součtu se Úkryt v zoo může řadit mezi nejlepší novodobé filmy o Holocaustu, pojetí tradiční struktury těchto filmů je zde navíc obohaceno o řadu stylistických prvků, jež jsou právě hlavním tahákem filmu. Pokud opomenu nedostatky, kterých stejně film moc nepobral, tak se jedná skutečně o dobře natočený počin, který si zaslouží více pozornosti.
80%
Úkryt v zoo / The Zookeeper's Wife
Česko / Velká Británie / USA, 2017, 124 minut
Komentáře
Okomentovat